Justinián I. (482-565) Byzantský císař. Narodil se ve vesnici Tauresium blízko Nis (území bývalé Jugoslávie). Jeho rodným jazykem byla latina. Se svým strýcem, vojákem, který ho adoptoval, se jako chlapec dostal do Konstantinopole, kde ho strýc dal na vychování. Strýc se stal císařem Justinem I. a Justinián ho na mmě vystřídal v roce 527. Bezprostředně začal pracovat na obnově velikosti Říma. Podobně jako Napoleon málo spal a oplýval velkou duševní energií a přehledem o detailech. Značný vliv na něj měla jeho manželka Theodora, bývalá herečka, po jejíž smrti v roce 548 již byl jako vladař méně aktivní.
Justinián dokázal udržet východní hranici říše s Persií a díky úsilí svých generálů Belisara a Narsa získal od VandalÚ zpět Severní Afriku a obnovil autoritu říše nad ostrogótským královstvím v Itálii. Současně posílil správu imperia a zlepšil vybírání daní. Tyto nepopulární reformy vyústily v roce 532 ve vzpouru v Nike, která Justiniána málem připravila o trůn.
S využitím schopností svého výjimečného ministra Triboniána nařídil Justinián v roce 528 úplné znovuzavedení římského práva a snažil se přivést je opět k formální dokonalosti z doby před třemi sty lety. Hlavní tři části, Digesta, Kodex a Instituce, byly zkompletovány v roce 534 (viz ŘÍMsKÉ PRÁVO). Blaho státu považoval Justinián za spojené s blahem církve a sám sebe chápal jako držitele nejvyšší náboženské moci stejně jako nejvyšší moci světské. Jeho politika bývá někdy nazývána "cesaropapismem" (podřízenost církve státu), sám však mezi STÁTEM A CíRKVÍ nerozlišoval. Vydal zákony na podporu církevní kázně a orthodoxního učení, zvláště pojetí chalcedonského koncilu, podle něhož v Kristu koexistovala lidská i božská přirozenost, proti němuž monofysité zastávali přesvědčeIÚ, že Kristus byl podstatně božský, a nestoriáni hájili názor, že vtělený Kristus měl dvě odlišné osoby, lidskou a božskou. Výstavbou velkého chrámu Hagia Sophia v Konstantinopoli, který byl vysvěcen v roce 537, chtěl Justinián překonat Šalamouna. Pragmatickou sankcí z roku 554 Justinián nařídil zavedeIÚ svých zákonů v Itálii - tehdy se sem pravděpodobně dostaly opisy jeho kodexu. Ačkoli neměly bezprostřední vliv, přinejmenším jeden mkopis Digesty (později objevený v Pise a pak uchovávaný ve Florencii) se zachoval a přispěl k obnoveIÚ studií římského práva v Boloni na sklonku jedenáctého století. Justiniánova podoba je známá z mozaiky v chrámu San Vitale v Ravenně. PGS

literatura
Browning, R.: lustinian and Theodora. Londýn: Weidenfeld & Nicholson, 1971.
Jones, A.H.M.: The Later Roman Empire, 284-602:
a social, economic and administrative surve)'. 3 sv. Oxford: B1ackwell, 1964.